Proč nás to napadlo?
Ani nevím.. Přišlo to, tak úplně samo. Jako chutné a plnohodnotné jablko musí samo dozrát, tak asi dozrál i náš nápad. Vylisovat plně hodnotnou jablečnou šťávu pod názvem Pakoměřický mošt. Všechny naše generace žijící v Pakoměřicích měly lásku k přírodě a rodné hroudě. Proto také naši předci, zde vykonávali zemědělskou výrobu jakožto soukromě hospodařící rolníci do doby dokud jim to umožňoval tehdejší režim. V této době koupil náš děda pozemek, kde se pod zemí ukrývají rozsáhlé pivovarské sklepy, které dříve patřily k Pakoměřickému pivovaru. V době normalizace je můj děda zdarma "propůjčil" na 40let, Frutě Mochov. Ta zde skladovala zeleninu a ovoce od sklizně až do jara. Nemohl však tenkrát tušit, že místo dozrávání Pakoměřického ležáku zde jednou budou dozrávat přirozenou cestou česká jablka pro náš Pakoměřický mošt. Po vrácení sklepů v 90.letech, jsme již všichni dělali, každý svůj obor, a proto jsme nabízeli tyto sklepy firmám, které obchodovaly s ovocem a zeleninou. Nastal "kámen úrazu". Každá novodobá firma chtěla dělat ve sklepích novou technologii např. dozrávání banánů, nebo dozrávání podtržených pomerančů a mandarinek a dokonce I skladování pod atmosférou apod. Jsem rád, že žádný takový plán se neuskutečnil. Všichni "rádoby zemědělci" raději postavili skladové haly s touto novou technologií moderního skladování a pro lepší přístupy kamionů na holém poli. Jako "správní novodobí zemědělci" si tak zastavěli ty nejúrodnější pole.
Naše rozsáhlé sklepní prostory mají pro nás dnes velikou srdeční hodnotu je zde přirozená celoroční teplota 5-7°C, dobrá vzdušná vlhkost, ticho a tma. Zde ekologicky může odpočívat a přírodně dozrávat naše české ovoce, bez použití energií a zátěže naší krajiny.